Organizátorky Nika a Ela pomáhajú ľuďom tvoriť domovy, do ktorých sa budú radi vracať

V posledných rokoch sa z našich domovov stali miesta, kde sme trávili veľa času. Do útulného priestoru sa zrazu musela zmestiť kancelária na home office, či škola v prípade online vyučovania. Pomaly sa vraciame do normálu. Ako si však z preplneného miesta opäť vytvoriť útulný domov a útočisko, do ktorého sa budete po náročnom dni radi vracať? Na to nám odpovedia Nika a Ela, ktoré sa rozhodli pomáhať ľuďom s organizáciou ich priestoru.

Prečo ste sa rozhodli venovať práve organizácii priestoru? Čo bol ten prvotný impulz?

Nika: Nikdy to nebyl můj velký sen, nebo tak něco. Jediné, co si však z dětství pamatuji je, že moje babička s maminou řešily stále jen úklid, asi se to ve mě někde zakotvilo. Dokonce si doma děláme srandu, že babičce jednou dáme do rakve koště a kbelík. K organizaci mě to vždy tak nějak táhlo, ať už k organizování eventů, což dělám už od svých 18 let. Od mala jsem úředničila = rovnala a skládala, měla jsem ráda přehled a systém ve věcech.

Ela:  🙂 U mňa bola situácia veľmi podobná ako u Niki. Už od malička som mala rada poriadok, doma som stále upratovala, čo niekedy už liezlo na nervy mojim rodičom, nakoľko oni sú v tomto také menej striktné typy 🙂 Keď som začala bývať sama, všetky návštevy boli ohúrené tým, aký mám doma poriadok.

Nika: Moje první zkušenost s organizací, pro někoho cizího, je už z roku 2015. Naplánovala jsem organizaci šatníku jako překvapení pro moji spolubydlící, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se tím mohla v budoucnu živit. Až na začátku léta 2021 ke mně domů přijela moje dlouholetá kamarádka Denča. Společně s její rodinou u nás byli asi 4 dny a už druhý den se mi svěřovala, že se bojí na něco sáhnout a proč je tady tak čisto, když tu bydlí 2 malé děti (3 a 1 rok) a navíc kocour. Pak mi z ničeho nic říká: ,,Niki, a proč se nezaobíráš organizací domácností? Myslím, že by to byla pecka.“ Neváhala jsem ani chvíli. Týden na to byly sestavené moje první webové stránky, první mini služby, Instagram o 150 lidech a první logo.  Pak jsem začala shánět a dělat první projekty za recenze.

Ela: U mňa to bolo tak, že keď som mala čas, rada som prišla usporiadať časť domácnosti aj mojím kamarátom.  K nápadu začať sa venovať organizácii domácnosti ma priviedla moja sestra, ktorá vypozorovala, že toto je cesta, na ktorej by som mohla byť spokojná a šťastná s tým, čo robím. A keď mi do života šťastná náhoda a vnímavá kamarátka “priviala” ešte parťáčku, ako je Niki, brala som to ako konečné znamenie, že treba ísť týmto smerom.

Čo si môžeme predstaviť pod pojmom „organizácia“?

Ela: Organizáciu vnímam ako odľahčovanie priestoru, ale od predmetov, ktoré priestor zbytočne zaťažujú, nemajú svoje miesto a majiteľ ich nevyužíva a ani ku nim nemá emočné puto. Takto totiž vzniká „neporiadok“ a kolobeh upratovania bez výraznejšieho efektu.

V druhej fáze organizácie sa veci, ktoré ste sa rozhodli ponechať, logicky usporadúvajú v priestore, podľa toho, ako často a kde ich využívame. Prihliadame na to, aby sa s nimi dobre manipulovalo, boli jednoducho dostupné, keď ich potrebujeme vybrať, alebo dať na miesto. Zároveň sa pri našich organizáciách snažíme, aby bolo usporiadanie aj krásne na pohľad a výsledok vám tak okrem praktickosti priniesol aj radosť.

Nika: Co bych ještě ráda dodala je, že v mnoha případech si lidé myslí, že jim jdeme domov čistit. Což my neděláme. Čištění domácností obstarávají úklidové služby, které ,,bojují” s prachem, blátem a jinými nečistotami, které budou vznikat i bez našeho přičinění. Úklid/organizaci věcí zajišťují profesionální organizátorky, což jsme my. Bojujeme s návyky a zlozvyky lidí, věcmi, které se vplíží do našich domovů naším přičiněním nebo přičiněním našich blízkých. Zjednodušeně tedy řečeno, organizací pomáháme žít lidem lépe a vytvářet domovy, do kterých se budou rádi vracet.

Na aké aspekty života môže vplývať to, že si zorganizujeme priestor okolo seba?

Nika: Organizace domova ovlivňuje všechny sféry našeho života. Jednak je to ta fyzická stránka, kdy musíme stále přenášet věci z místa na místo, zdvíhat a tahat. Bolesti zad trpíme nejen sedavým zaměstnáním ale také právě tím, že mnohokrát nosíme věci, které být tak často nošeny nemusí. Pak je tu psychická stránka, kdy jsme často unavení z nepořádku kolem nás. Vizuální smog potkáváme venku na každém kroku a pokud toto máme i doma, tak pak nedokážeme mentálně odpočívat ani tam, kam si pro odpočinek přicházíme.

Ovlivňuje to samozřejmě nejen psychiku naší, ale naladění celé rodiny. Ne jeden vztah končí hádkou kvůli úklidu, nepořádku nebo pohozených tričkách a ponožkách na zemi. Pokud domácnost má systém, každá věc má v našem domově své místo, pak málokdy něco hledáme. Organizace je i o denních rutinách, abychom lidem život ulehčili a šetřili jim cenný čas.

Ela: Súhlasím s Niki. Zároveň zorganizovaná domácnosť vám ušetrí kopec času a celkovo zjednoduší fungovanie v tomto priestore. Bežná údržba zorganizovanej domácnosti trvá len zlomok času.

Celkovo, čím menej budete mať nepotrebných vecí, tým menej treba upratovať. Taktiež, keďže každá vec má svoje miesto, uložiť ju je oveľa jednoduchšie, ako keď jej máte miesto hľadať . Prinesie vám teda kvalitnejšie strávený život doma s rodinou a zároveň viac času na vaše koníčky a priateľov.

Počas korony sme veľa času trávili v našich domovoch a stali sa z nich multifunkčné priestory. Myslíte si, že je dobré mať takto všetko pod jednou strechou alebo je lepšie mať na konkrétnu činnosť aj iný priestor? 

Nika: Nevím, jak to cítí Eli, ale za mě určitě je lepší činnosti, místnosti oddělovat. Pokud budeme spojovat moc věcí dohromady, ruší nás to. Jako příklad uvedu jednoduchý kolotoč z pracovny, kde máme rotoped. Při psaní emailu budeme koukat na rotoped a přemýšlet, kdy půjdeme šlapat a když budeme šlapat na rotopedu, tak myslet na to, jak musíme dokončit článek. 😀 Za mě lidi potřebují odpočinek venku, změnu prostředí, aby dokázali získat trochu nadhled jak v práci, tak ve své domácnosti.

Ela: Ja som veľmi spoločenský človek a stretávať sa s kolegami v práci som milovala. Za mňa je ideálny model práca z kancelárie s možnosťou homeoffice (napríklad, keď mám prácu, na ktorú sa musím viac sústrediť a podať vyšší výkon, preferujem prácu z domu, kde nie som rozptyľovaná). Žiaľ, v našej dobe, to už vyzerá tak, že sa mnohí do kancelárií nevrátime.

Snažím sa brať veci, také aké sú a prispôsobiť sa situácii. My sme s manželom doma na homeoffice dokonca dvaja, takže sme si museli nájsť systém, ktorý nám funguje. Každý pracujeme v inej miestnosti, rešpektujeme svoj pracovný čas a pracovné potreby (napríklad ticho). Zároveň nezanedbávam svoje spoločenské ja a s kolegami a priateľmi sa stretávame pravidelne 🙂

Nika: Lidé jsou všeobecně družní tvorové a potřebuji se socializovat, vyměňovat zkušenosti. Já se hrozně těším, až konečně po 5 letech půjdu do kanceláře. S dvěma malými dětmi doma, je to někdy opravdu náročný. 😀 Vždy když se snažím soustředit, tak se zcela jistě něco stane. Když to přirovnám k běhu na rotopedu, tak můj běh by vypadal asi takto:  musím slézt 3x z běhacího pásu, protože jedno dítě maluje po stěně, druhé vylilo vodu po celé podlaze no a v neposlední řadě potřebuje na záchod. Pak už radši na ten pás ani nevlezu.

Je aj váš domov dokonale zorganizovaný alebo, ako sa hovorí, „obuvník chodí bosý“? ☺

Ela: Myslím, že náš domov je celkom dobre zorganizovaný, aj keď ja som perfekcionista a ak čas dovolí, stále sa snažím môj systém doma zlepšovať. Zároveň sa tak učím, čo mi funguje a viem to potom predať aj našim klientom. Taktiež sa veľmi rada inšpirujem od Niki a jej „vychytávkami“. Ale aj u nás sa z času na čas niekde spraví neporiadok, napríklad naša pivničná kobka nie je v súčasnosti v ideálnom stave, keďže sú v nej veci, ktoré je potrebné už posunúť ďalej. 🙂

Neberiem to však tragicky, potrebujem si na to len vyhradiť 3 hodinky času… Som človek, ktorý má veľmi veľa záujmov, mojou prioritou je rodina, priatelia, koníčky a moja práca, ktorá ma napĺňa a baví (okrem Komínkov pracujem ešte pre jednu jazykovú školu). Napriek tomu môžem s čistým svedomím povedať, že som so svojím domovom spokojná, čo dokazuje, že správna organizácia funguje. 🙂

Nika: I já si dovolím říct, že u nás doma je to velmi pěkně a dobře zorganizované. Nerada však používám slovo dokonale, protože dokonalé na světě není nikdy nic. Ale systém, co doma máme nastavený funguje, protože kdyby nefungoval, nezvládla bych toho tolik, co zvládnu. Nedokážu si to bez dobré organizace domova a času vůbec představit. Nemám žádné paní ani rodiče na hlídání, takže s dětmi jsem 24/7 plus tedy pracovní povinnosti.

Například na Instagram používáme 90 % fotografií z mého domova, ale myslím si, že je vždy co vylepšit. U nás doma trochu bojuji s naší multifunkční komorou, sklepem a lednicí. Ale vzhledem k tomu, že děti mám opravdu malé a rychle se mění jejich zájmy a požadavky, tak se to dá tak trochu očekávat. Organizace se musí přizpůsobit potřebám dětí, a tak se děje mnohem častěji = pravidelně.

Za dalších 5 let, kdy zájmy dětí už budou stabilnější, bude to zase o něčem jiném. Momentálně u nás to je tak, že to co platilo před 2 roky, kdy Nelka byla miminko a Olinko měl 2 roky, neplatí dnes. Takže člověk se stále zdokonaluje a většinou začíná u sebe doma. Ale jak říká Eli, jsme důkazy toho, že správná organizace opravdu funguje.

Rozhodli ste sa službu organizovania priestoru ponúkať aj pre ľudí. Prečo si podľa vás veľa ľudí nedokáže efektívne zorganizovať svoj domov?

Nika: Já to přirovnávám k dalším profesionálním povoláním jako je například kadeřnice. Ostříhat i nabarvit si vlasy umí každý, otázkou pak je samotný výsledek. U organizace rozdělujeme lidi do 3 základních skupin:

• Lidé, kteří to bez problémů zvládnou sami pomocí obrázků, čerpání inspirací, rad na Instagramu či Facebooku (toto jsou většinou vizuální tipy s určitým smyslem pro organizaci).
• Pak jsou lidi, kteří si myslí, že to zvládnou sami, testují své limity, kupují různé kurzy a organizéry. Někdy to dopadne skvěle, ale někdy si dokoupí například ještě online konzultace, protože si neví rady s nějakým menším detailem, ale může to ve finále skončit i osobní organizací.
• A pak jsou lidé, kteří vědí, že organizaci chtějí, ale chybí jim doma nadhled, jsou zacyklení, navíc nemají úplně představu o tom, jak organizaci dělat a nedokážou si vizualizovat konec celého procesu. Nebo vidí výsledek, ale neví jak se k němu dostat.

Organizace je velmi časově i psychicky náročná. Mnoho lidí třeba i začne, ale skončí někde v půlce, s nakoupenými organizéry, které pak třeba rychle a ledabyle jen tak někde nastrká. Po čase však zjistí, že to ledabylé uložení věcí nefunguje, opět se hromadí věci tam kde nemají a může se začít znovu.

Ela: Druhý faktor, ktorý veľmi sťažuje ľuďom organizáciu vlastného domova je trend konzumu a prebytku. Zorganizovať všetky tie zbytočné veci okolo nás, ktoré sme impulzívne nakúpili, alebo prijali je fuška aj pre nás, ktoré to baví. Vôbec sa preto nečudujem, že to mnoho ľudí vzdá, lebo nezvládne.

Medzi ľuďmi je známy koncept organizácie podľa Marie Kondo – metóda KonMari. Pri nej je hlavným vodítkom nechať si veci, ktoré nám robia radosť. Vychádzate z podobného konceptu?

Nika: Marie Kondo je ikonou, co se týče organizace domácností, ale u mě nebyla hlavní inspirací. Největší inspirací pro mě jsou holky z The Home Edit. Sedí mi jejich filozofie a styl kterým domácnosti organizují a jak k věcem přistupují. Když na ně koukám, není nic, co by ve mně nerezonovalo. U KonMari mě chybí množství otázek na praktické, fungující a vizuálně krásné využití prostor. Ale samozřejmě i u ní se občas inspirujeme. Lidem je styl její komunikace příjemný a slyší na to.

Ela: Áno, súhlasím s Marie Kondo, že by sme si mali ponechať len veci, ktoré nám robia radosť a taktiež tie, ktoré potrebujeme (aj keď nám radosť niekedy nerobia). Mňa ale Marie Kondo inšpirovala hlavne v tom, že organizácia domácnosti môže byť vaše povolanie. V odbore organizácie bola určite priekopníčka. Predtým, než som si asi 10 rokov dozadu prečítala jej knižku, takúto situáciu som si veľmi nevedela predstaviť. Taktiež ma v tom čase inšpirovala ku vertikálnemu skladaniu a skúšala som si podľa nej organizovať, či už šatník alebo knižnicu.

Aký máte názor na koncept švédskeho döständing – čiže umenie smrteľne vážneho upratovania?

(Pozn. redaktorky: Ide o odpratanie nepotrebných vecí, reorganizáciu a upratanie domova, keď pocítite, že váš odchod z tohto sveta sa pomaly, ale isto blíži. No využívajú ho aj mladšie generácie na organizáciu vecí, ktorý vedie k istej forme minimalizmu.)

Ela: Mne sa tento prístup veľmi páči. Páči sa mi filozofia, že po sebe nenechávate neporiadok a starosti iným. Snažím sa tento prístup uplatňovať aj počas života – napríklad, keď odchádzame z hotela, reštaurácie alebo sedíme niekde vonku v prírode – vždy sa pozrieme za seba, čo po nás ostáva a či niekto nebude musieť robiť poriadky za nás.

Taktiež počas takéhoto upratovania si človek prostredníctvom vecí, ktoré za života nadobudol pospomína, čo všetko zažil. Hodnotnými vecami môže obdarovať blízkych alebo tých, ktorí to potrebujú, spraví dobrý skutok. Za mňa určite áno. 🙂

Nika: No když jsem to slyšela  poprvé, tak mi to přišlo trochu divný, ale vlastně to má své opodstatnění a logiku. Já už se například teď děsím toho, až babička odejde (doufám, teda, že tu s námi ještě nějaký čas bude), ale co budeme dělat se všemi věcmi, které má? A že jich má. Moje babička je typický sběratel věcí, drobností, které nikdy nevyužije. Takže za mě ano, ale brát to samozřejmě s rezervou a nadsázkou. Jsou věci, který si člověk chce vzít do hrobu a i já jsem takových vlastníkem. 😀

A čo domovy, kde žijú deti. Tam je chaos na dennom poriadku. Má v takom prípade zmysel sa vôbec zaoberať organizáciou?

Nika: Za mě 100% ano! Děti jsou mnohem vnímavější, než si my dospělí občas myslíme. Moje dvě malé děti (2 a 4 roky) milují organizovat. Je však třeba jich do toho zapojovat a jít jim příkladem. Pokud je budeme odhánět, nakazovat jim a nadávat za to že neuklízí, když vlastně ani nevědí jak, tj. nemají systém, fungovat to určitě nebude. I děti potřebují k dobrým organizačním návykům vhodné pomocníky.

Děti se musí v systému snadno orientovat, mělo by jim být dostupné to co má a celý prostor by měl dávat ucelonou logiku. Pokud jde o organizaci dětského pokojíčku, je to kapitola sama o sobě, ale zpravidla platí, že hračky stejných materiálů nebo druhů patří k sobě. Určitě však nedoporučuji dělat velký box na všechny hračky. Pokud tam dítě má zrovna svoji oblíbenou hračku, dítě logicky všechno vysype na zem a vezme si jen tu hračku, pro kterou si přišlo. Chaos vyvolává chaos, a tak věci nechá na zemi a odchází.

Ela: Súhlasím s Niki. Deti sú naše zrkadlo a radšej robia to, čo vidia robiť nás, nie čo im prikazujeme. Upratujme po sebe my a deti sa pridajú. Na druhej strane, tak ako upratovanie je nie najobľúbenejšia činnosť väčšiny ľudí, tak isto je to aj u detí.

U svojho syna rešpektujem aj občasnú nechuť k upratovaniu (aj keď na tom, aby si po sebe upratoval trváme) a preto sa mu snažíme upratovanie svojich vecí čím najviac zjednodušiť. A ako sme spomínali predtým, dobre zorganizovaný priestor vám napomôže k jednoduchšiemu upratovaniu, ktoré bude trvať len zlomok času. Takže odpoveď je určite áno – dobrú organizáciu potrebujú častokrát práve priestory, ktoré využívajú aj deti.

Ako reagujú klienti na vaše rady a odporúčania?

Ela: Jedným z dôvodov, prečo som sa rozhodla venovať organizácii, sú práve ľudia – naši klienti. Práca s ľuďmi ma nabíja energiou, ja milujem rozhovory s ľuďmi. 🙂 Počas organizácie s klientom veľmi intenzívne komunikujeme, všetko konzultujeme a v neposlednom rade si potrebujeme s klientom aj osobnostne “sadnúť”. Predsa len, pri organizácii vás ľudia púšťajú do svojho súkromia – domov a bytov. Či už fyzicky do pri návšteve alebo virtuálne pri konzultácii cez videohovor. Vkladajú do nás veľkú dôveru, ktorú určite nechceme sklamať.

Všetky rady a odporúčania sa snažíme formulovať s rešpektom ku osobe klienta aj ku jeho zvykom. Ak niekomu nami navrhnuté riešenie nevyhovuje, hľadáme inú cestu, ako priestor zorganizovať, aby bol klient spokojný, lebo to je najhlavnejšie – aby ste boli vo vašom priestore spokojní vy.

Nika: Ještě se nám asi nestalo, že by některý klient reagoval negativně. K lidem přistupujeme jako k osobnostem, jednotlivcům, který mají rádi různé věci, mají různé koníčky, povahy a fungují na jiných principech a zkušenostech. Při konzultacích si s klienti hodně povídáme a v rámci hovoru z toho vyjdou vždy nějaká excelentní řešení. Navíc lidé říkají, že s Eli máme dobrou společnou energii, tak jim budeme věřit. 😀

Prečo ste sa rozhodli práve pre názov Komínky?

Nika: Název Komínky jsem vymyslela hned na začátku projektu. Měla jsem tam i dvouslovné názvy, vč. anglických. Pak jsem si vzpomněla na moji babičku, jak mi v děství vždycky říkávala: ,,ty trička hezky do Komínků“. Přišlo mi to vtipné a úderné.

Ela: Ja som naskočila už do rozbiehajúceho vlaku, ktorý mal názov Komínky. 🙂 Názov sa mi páčil, je originálny a taktiež si myslím, že vystihuje niečo pekne usporiadané “do komínikov”. Aj keď uprednostňujem vertikálne skladanie, niektoré veci ešte mám usporiadané do komínikov. Taktiež je celkom vtipné, že medzi mnou a Niki je výškový rozdiel, takže by sa to dalo vyložiť aj tak, že ja som malý komínik a Niki vysoký komínik. 🙂

Ktorá z vás prišla s nápadom prvá a ako vznikla vaša spolupráca?

Ela: Ako bolo spomenuté, našu spoluprácu v dobrom “zavinila” vnímavá kamarátka Janka, ktorá nás dala dokopy. Ja som svoj projekt mala ešte iba v hlave a úprimne neviem, či by som sa do neho odhodlala sama pustiť. Po rodičovskej dovolenke som sa snažila uplatniť v novom zamestnaní v štátnej správe, ale pracovne ma to nenapĺňalo, aj keď kolegovia boli fantastickí. A práve, keď som rozmýšľala, ako ďalej, osud mi do cesty privial Niki. Spriaznenú dušu, rovnako posadnutú organizáciu ako ja, ale zároveň akčnejšiu, ktorá svoj projekt už rozbiehala a ponúkla mi, že sa môžem ku nej pridať, za čo som veľmi rada a vďačná. Na takéto ponuky osudu sa nehovorí nie. 🙂

Nika: I já jsem velmi ráda, že jsem na Eli díky naší společné kámošce kápla. Ve dvou jdou věci lépe. Doplňujeme se, motivujeme, brzdíme nebo táhneme. Navíc, každá je excelentní v něčem jiném, a to je na tom to kouzelný. Vždy jsem si přála mít někoho k sobě, kdo mě bude trochu krotit. 😀

Máte 3 tipy pre našich čitateľov, ako by si mohli zorganizovať časť svojho domova hneď po prečítaní tohto rozhovoru?

Nika: Určitě ano, ale začněte pomalu. Vyzkoušejte si to třeba na jedné skříni, šuplíku. Krok číslo jedna zní: Poznej svá proč a najdi si místo, kde s organizací začneš. Vizualizuj si prostor po dokončení.

Ela: Vyskúšajte si to ideálne na niečom, k čomu nemáte citový vzťah. Napríklad kozmetika. Kúpeľňa je jedna z najjednoduchších miestností, väčšinou tam nenájdete mnoho rozdielnych kategórii. Vyhraďte si na to 30 minút, to by malo stačiť. Začnite jednou zásuvkou, poličkou alebo skrinkou. Všetko z nej vyberte von. V ďalšom kroku vytrieďte kozmetiku po záruke – túto bez milosti vyhoďte.  Kozmetiku, ktorú už nebudete používať a nie je ešte otvorená, ale stále vhodná na použitie – darujte.

Nika: Posledním krokem je dát domov věcem, které jste si nechali. Důležité je věci ukládat systematicky, prostor dělit do menších přihrádek krabičkami či organizéry. Pokud máte velký šuplík, rozdělte ho do menších sekcí pomocí krabiček, organizérů. Chcete si to jen vyzkoušet a neinvestovat do nových organizérů? Vyrobte si organizér například z krabičky na kapesníčky.

Při organizaci šuplíku doporučuji i zvážit možnost, že ne každá věc se musí vrátit do původního šuplíku. Předměty by měly na sebe logicky navazovat (tj. kosmetika na vlasy, na pleť, péče o chrup, rozdělení na muže a ženu, děti). Prostě tak, aby vám to dávalo smysl a bylo praktické při každodenním využívání.

Ela: A nakoniec sa za svoju prácu, že ste sa do toho pustili a zvládli to, odmeňte. Uvarte si dobrú kávu/ čaj a kochajte sa nad tou zmenou a ako to pekne vyzerá. 🙂 Organizovanie totiž vie byť návykové a výsledok vás možno namotivuje, že sa pustíte aj do ďalších organizačných projektov.

Foto: Nicol Dunčko (archív: Komínky)